Komplikovaný zármutek

Jak jsem psal nedávno, terapie zármutku má význam pouze u tzv. komplikovaného truchlení. V současnosti se vedou diskuse nad tím, zda je tento stav dostatečně odlišný od deprese a posttraumatické poruchy, aby stálo za to mu přiřadit svébytný kód v nové edici Diagnostického a statistického manuálu, tedy americké obdoby Mezinárodní klasifikace nemocí. V aktuální čtvrté edici platí u diagnostiky deprese výjimka pro příznaky, které se u pacientů projeví v souvislosti se zármutkem. Tato výjimka má v podstatě za účel zabránit zbytečnému označení normálně truchlících za duševně nemocné. Jedna skupina autorů se snaží tuto výjimku zrušit s tím, že deprese u truchlících není nijak odlišná od ostatních případů (Lamb, Pies, Zisook, 2010). Jejich oponenti, jako třeba Association for Death Education and Counselling nebo Wakefield a First (2012) se snaží tuto výjimku zachovat. Ve hře je ale ještě skupina, která na to jde od lesa a snaží se prosadit úplně novou diagnostickou jednotku, Prolonged Grief Disorder (Prigerson, Vanderwerker, Maciejewski, 2008). Nový manuál DSM-V by měl vyjít v květnu příštího roku, tak uvidíme, jak to dopadne.

Každopádně otázkou zůstává, jak v praxi odlišit pacienty, kteří spadají do této ohrožené skupiny. Seznamy obecných faktorů jako náhlé nebo násilné úmrtí jsou samozřejmě po ruce (Lobb et al., 2010), nicméně je potřeba přistupovat ke každému pacientu individuálně a i komplikovaný zármutek poctivě diferenciálně diagnostikovat. Můžeme tedy očekávat řadu nástrojů pro určení povahy zármutku, jeden takový byl nedávno validizován na japonské populaci (Ito et al., 2012). Je sympaticky krátký (pouze 5 položek), Cronbachova alpha 0.75 jakžtakž dobrá a celý článek i dotazník je k dispozici na webu časopisu PloS One, kde studie vyšla. Zbývá metodu ověřit na širším vzorku, že by námět na projekt/diplomku/dizertaci?

Zdroje:

Lobb, E. A., L. J. Kristjanson, et al. (2010). Predictors of Complicated Grief: A Systematic Review of Empirical Studies. Death Studies, Vol.34, No.8, p.673-698.

Lamb, K., R. Pies, et al. (2010). The bereavement exclusion for the diagnosis of major depression: to be, or not to be. Psychiatry , Vol.7, No.7, p.19-25.

Prigerson, H. G., Vanderwerker, L.C., & Maciejewski, P.K. (2008). A case for inclusion of prolonged grief disorder in DSM-V. In M. S. Stroebe, R. O. Hansson, H. Schut, & W. Stroebe (Eds.,) Handbook of bereavement, research, and practice (pp. 165-186). Washington, DC: American Psychological Association.

Wakefield, J. C. and M. B. First (2012). Validity of the bereavement exclusion to major depression: does the empirical evidence support the proposal to eliminate the exclusion in DSM-5? World Psychiatry, 11, p.3-10.